Libyjské sklo neboli libyjské pouštní sklo je velmi vzácný tektit, protože se vyskytuje pouze na jednom místě na světě a to v poušti, u hranic Egypta a Libye. Právě z tohoto důvodu se mu říká libyjské pouštní sklo. Jedná se o nejčistší sklo na planetě Zemi, které obsahuje 98 % křemičitanu. Libyjské sklo má typicky světle žlutou barvu v různých odstínech, můžeme se však setkat i s téměř čirým. Jednotlivé kousky mohou mít různou míru průsvitnosti.

Vznik libyjského skla není zcela objasněn, ale vědci se přiklánějí k variantě, že libyjské sklo vzniklo přetavením pouštního písku při výbuchu kosmického tělesa (komety) v blízkosti povrchu Země. Během impaktu (dopadu kosmického tělesa na povrch planety nebo měsíce) vznikají impaktní skla. Libyjské sklo je tedy někdy označováno také jako impaktní sklo.

Impaktový kráter Kebira o průměru 31 km objevili dva vědci z Bostonské univerzity až v roce 2007 na satelitních snímcích. Nachází se na hranicích Libye a Egypta a je tedy s největší pravděpodobností mateřským kráterem pro libyjská skla. Kráter byl zavátý pískem, proto trvalo jeho nalezení tak dlouho.

Sklo pocházející z libyjské pouště vzniklo asi před 29 miliony let. Jedná se z 98 % o čisté sklo, které obsahuje také tzv. šokové minerály, které vznikají během impaktu. K roztavení libyjského skla dochází při teplotě 1700 °C. Běžná topná skla potřebují k roztavení teplotu 1200 °C. Matný a mírně jamkovitý povrch libyjského skla vznikl jemným obrušováním poletujícího písku.

Libyjské pouštní sklo je spojováno s třetí čakrou solar plexus, která se nachází nad pupíkem a posiluje také srdeční čakru. Někteří vnímaví jedinci pracují s libyjským sklem na sebepoznání a rozpoznávání toho, co je pro ně správné a důležité. Také jim prý pomáhá zhmotnit vše, co potřebují. Údajně posiluje hojnost a pokud je použito do krystalové mřížky, výrazně zvýší její sílu. Přináší novou sluneční energii, pomáhá získat nadhled, sebevědomí a schopnost realizace. Při práci s libyjským sklem se doporučuje použít pro uzemnění současně záhnědu nebo skoryl.

Jak už jeho název napovídá, naleziště libyjského skla se nachází v poušti. Výskyt byl zaznamenán v oblastech východní Sahary, v pouštích východní Libye a západního Egypta. Mezi vysokými písečnými dunami na povrchu oblázkové pouště zvané serír se vyskytují kousky libyjského skla různých velikostí.

Lze najít velké kusy o hmotnosti 4 až 30 kg. Sběratelé ale nejčastěji kupují malé a průsvitné kousky. Žádané jsou také šperky z libyjského pouštního skla. V našem e-shopu pořídíte surové úlomky i broušené kusy, přívěsky z libyjského skla a kuličkové náramky.

Libyjské sklo fascinovalo už naše prapraprapředky ve starší době kamenné. Ti tento vzácný materiál využívali k výrobě prvních primitivních nástrojů. Starověcí Egypťané projevili o libyjské pouštní sklo také velký zájem. Vyráběli z něj drobné šperky a módní doplňky. Důkazem je pravděpodobně nejznámější kousek libyjského skla s názvem skarabeus, který byl objeven v hrobce faraona Tutanchamona na jeho náhrdelníku.

Tutanchamonovu hrobku objevil 4. listopadu 1922 britský egyptolog Howard Carter (1874–1939). Kromě samotného těla překvapila badatele také dýka se zlatým pláštěm, která v uzavřeném sarkofágu nepodlehla korozi. Rukojeť dýky zdobily impozantní obrazce. Dalším objevem se stal unikátní žlutý skarabeus. Oba předměty jsou vyzdobeny libyjským sklem, které v době nálezu ještě nikdo neznal.

První popis libyjského pouštního skla vytvořil až v roce 1932 Leonard James Spencer (1870–1959) společně s výzkumnou expedicí pod vedením P. A. Claytona. Jeden kousek doputoval roku 1934 až do Národního muzea v Praze.

Pořiďte si v našem e-shopu pěkný kousek vzácného a fascinujícího libyjského skla do sbírky nebo třeba šperk na krk jako přívěsek či luxusní náramek na ruku.